Má mysl se zrcadlí na obloze, mraky odplouvají na východ.
Wu-men-kuan (Mumonkan)
sestavil Wu-men Chuej-kchaj (Mumon Ekai)
48. kóan
Žák se zeptal Jüe-čoua: „Všichni Buddhové deseti částí vesmíru vstupují na jedinou cestu k nirváně. Kde tato cesta začíná?“
Jüe-čou pozvedl svou hůl a načrtl ve vzduchu obrys postavy. „Zde,“ pravil.
Týž žák šel za Jün-menem a položil mu stejnou otázku.
Jün-men, který měl zrovna v ruce vějíř, řekl: „Tento vějíř dosáhne třicátého třetího nebe a dotkne se tam nosu předsedajícího božstva. Je jako drak Východního moře, který svým ocasem rozhání dešťové mraky.“
Wu-menův komentář:
Jeden jde hluboko – hluboko až na dno moře – a vynáší bláto a písek. Jiný jde vysoko – až na vrchol hory – a zdvihne zpěněné vlny, jež se roztáhnou po celé obloze. Udržujíc, uvolňujíc, používaje při tom jen jednu ruku, tak ochraňují vozidlo Tao. Jsou jako dvě děti, běžící z různých stran, jež se spolu srazí. V tomto světě není téměř nikoho, kdo by byl schopen dotknout se pravé podstaty. Po pravdě, ani tito dva dávní mudrci neznají cestu.
Wu-menův verš:
Ještě než učiníte krok, už jste tam;
ještě než pohnete jazykem, vaše teišó už skončilo,
i když každý váš pohyb předchází tomu poslednímu,
nezapomínejte na obrovský, všeobjímající kráter.
Jeden jde hluboko – hluboko až na dno moře – a vynáší bláto a písek. Jiný jde vysoko – až na vrchol hory – a zdvihne zpěněné vlny, jež se roztáhnou po celé obloze. Udržujíc, uvolňujíc, používaje při tom jen jednu ruku, tak ochraňují vozidlo Tao. Jsou jako dvě děti, běžící z různých stran, jež se spolu srazí. V tomto světě není téměř nikoho, kdo by byl schopen dotknout se pravé podstaty. Po pravdě, ani tito dva dávní mudrci neznají cestu.
Wu-menův verš:
Ještě než učiníte krok, už jste tam;
ještě než pohnete jazykem, vaše teišó už skončilo,
i když každý váš pohyb předchází tomu poslednímu,
nezapomínejte na obrovský, všeobjímající kráter.
© 2023-2024 Zenová mysl