Případ:

Císař Taj-cung se zeptal Chuej-čunga, národního učitele: „Co byste si přál, abych udělal za sto let?“
Národní učitel řekl: „Vyrobte bezešvou hrobku pro tohoto starého mnicha.“
Císař řekl: „Chtěl bych se vás zeptat, mistře, na její návrh.“
Národní učitel se dlouho odmlčel. Pak řekl: „Rozuměl jste?“
Císař řekl: „Nerozuměl jsem ničemu.“
Národní učitel řekl: „Mám nástupce Dharmy, mého žáka Tan-jüana, který o této záležitosti dobře ví. Nechte ho přijít k vám a zeptejte se ho na to.“
Poté, co národní učitel zemřel, císař zavolal Tan-jüana a zeptal se ho, co to znamená.
Tan-jüan odpověděl: „Jižně od řeky, severně od jezera:
          (Süe-tou poznamenal: „Jediná ruka nezní bezdůvodně.“)
Mezi tím je zlato, které vyplňuje celou zemi.
          (Süe-tou to komentoval: „Hůl, čerstvě vytesaná z horského lesa.“)
Pod stromem bez stínu jsou všichni lidé na jedné lodi;
          (Süe-tou dodal: „Moře je klidné, řeka čistá.“)
V křišťálovém paláci není nikdo, kdo by to věděl.“
          (Süe-tou to komentoval: „Projev je dokončen.“)