Pokud nechcete chodit v bludném kruhu, nejlépe uděláte, když se vydáte na cestu hledání Bbuddhovství. Pokud chcete hledat buddhovství, buddha je mysl. Musíme ji hledat daleko? Není přeci vně těla.
Fyzické tělo je pomíjivé, zahrnuje zrození i smrt. Pravá mysl je jako vesmír, nekonečná a neměnná. Proto se říká: „Když se tělo rozloží a znovu se stane ohněm a vzduchem, zůstává jen jedno a to zahrnuje celý vesmír“.

Lidé jsou už od pradávna zmateni a to není dobré. Neví, že pravý buddha je jejich vlastní mysl, že jejich podstata je pravá dharma. Když chtějí hledat dharmu, přisuzují ji vzdáleným mudrcům. Když chtějí hledat buddhovství, nepozorují svou vlastní mysl.
Když řeknete, že buddha existuje vně mysli a že je dharma vně vlastní podstaty a když chcete hledat cestu k buddhovství, zatímco pevně lpíte na těchto názorech, i kdybyste strávili mnoho let tím, že byste si pálili tělo, cejchovali paže, lámali kosti a zbavovali se morku, zraňovali se a opisovali vlastní krví posvátné knihy, stáli dlouhou dobu bez usednutí, jedli jen jednou denně, přečetli celý kánon a praktikovali různé formy askeze, bude to, jako byste napařovali písek a doufali, že budete mít vařenou rýži. Všechno vás to jen ještě více vyčerpá.
Poznejte svou mysl a pochopíte nespočetná učení a nekonečně nepatrné věci bez toho, abyste museli cokoliv hledat. Proto Vznešený řekl: „Všechny živé bytosti jsou plně obdařeny moudrostí a ctnostmi Tathágaty (Buddhy).“ Řekl také: „Všechny živé bytosti a všechny různé iluzorní události jsou zrozeny z plně probuzené čisté mysli těch, kteří dosáhli osvícení.“

Takže víme, že buddhovství neexistuje vně mysli. Osvícení dosáhli ti, kteří mysl pochopili. Současní studenti by se měli spolehnout na tuto zásadu.
Ti, kteří v životě praktikují cestu, by neměli hledat vně. Pravá podstata mysli je bez poskvrny, je od počátku úplná a dokonalá. Odpoutejte se od iluzorních věcí, vaše mysl je už teď probuzená.

Otázka: Pokud je buddhovská podstata v nás už teď, pak není nedostupná pro obyčejné lidi. Proč si ji tedy neuvědomujeme?

Odpověď: Máte pravdu, je v nás, jenže si ji neuvědomujeme. Umíme pokaždé poznat, že máme hlad, víme, že máme žízeň, že je nám zima nebo horko. Někdy se rozzlobíme a jindy máme obrovskou radost. Co je důvodem toho všeho?
Takže: fyzické tělo se skládá ze čtyř prvků: země, vody, ohně a vzduchu. Tyto prvky jsou neživé, jak je tedy možné, že vnímáme a myslíme? To, co vnímá a myslí, musí být vaše buddhovská podstata.
Proto Lin-ťi řekl: „Čtyři hrubé elementy nemohou vykládat učení nebo učení naslouchat. Prostor také nemůže vykládat ani naslouchat učení. Pouze osamělé světlo, jež vidíte jasně před vámi, to, co je beztvaré, může vykládat učení a naslouchat učení.“
To, čemu říkáme beztvaré je charakteristickou známkou všech buddhů a také tvou původní myslí. Takže buddhovská podstata je už teď v tobě, tak proč ji hledat venku?

Otázka: Říkáte, že všichni osvícenci se řídili a řídí dvěma zásadami, že praktikují náhlé osvícení a postupnou praxi. Kdyby osvícení bylo náhlé, byla by nezbytná postupná praxe? Pokud je praxe postupná, proč tedy mluvíte o náhlém osvícení? Vysvětlete prosím význam slova náhlý a postupný, abychom se zbavili pochybností.

Odpověď: Začnu náhlým osvícením. Dokud jsou lidé nevzdělaní, myslí si, že tělo je hmotné seskupení a mysl jen náhodné myšlenky. Neví, že vrozená podstata je pravou podstatou reality. Neví, že skutečný buddha je pozorné a jasné vnímání. Dokud hledají buddhu vně mysli, pak se jen náhodně pohybují od jednoho impulsu ke druhému.
Pokud ti skutečný učitel ukáže jak vstoupit, na kratičkou chvíli obrátíš svou pozornost a zahlédneš svou pravou podstatu. Tato podstata je původně bez poskvrny a zahrnuje v sobě čistou moudrost. Pak se od buddhů nebudeš nijak lišit. Tomu se říká náhlé osvícení.
V momentě, kdy jsme si náhle uvědomili svou pravou podstatu, nelišící se od buddhy, se těžko najednou zbavíme množství návyků, které předurčují způsob našeho myšlení. Proto potřebujeme postupnou praxi, založenou na realizaci a postupně kultivujeme dokonalost, abychom vychovali zárodek moudrosti až k dospělosti. Postupně, po dlouhé době, se člověk stane moudrým, proto se říká postupná praxe. Tato praxe je jako nemluvně, které má při narození všechny normální vlohy. Ty se však plně rozvinou až během dospívání a v dospělosti.

Otázka: Jaké prostředky by byly vhodné k tomu, aby nastala změna a abychom si svou pravou podstatu uvědomili okamžitě?

Odpověď: Jaké vhodné prostředky bys chtěl uplatňovat? Stane se tak jen za pomoci tvé mysli. Pokud bys uplatnil vhodné prostředky a hledal intelektuální porozumění, bylo by to, jako bys chtěl vidět vlastní oči, protože si myslíš, že je nemáš, když je nevidíš. Dokud jsi o ně nepřišel, říkáme jim oči, které vidí. Zbavit se touhy vidět neznamená, že si budeš představovat, že nevidíš. Tak je to i s jasným vnímáním. Protože je to tvá vlastní mysl, jak bys ji mohl vidět? Pokud hledáš porozumění, pak nerozumíš. Poznáš-li to, co nerozumí, poznáš i pravou podstatu.

Otázka: Co se týká mého současného stavu, co je to mysl, která si je jasně vědoma ticha a prázdnoty?

Odpověď: To, díky čemu mi pokládáš tuto otázku, je tvá mysl, jasně si vědomá ticha a prázdnoty. Proč hledáš vně, místo aby ses díval dovnitř? Nyní ti přímo ukážu tvůj původní stav mysli a umožním ti probudit se. Vyčisti své myšlenky a poslouchej, co ti řeknu.
Během čtyřiadvaceti hodin se chováš a myslíš různě. Vidíš, slyšíš, směješ se, nebo mluvíš, vztekáš a raduješ se, dáváš za pravdu a popíráš: a teď mi tedy řekni, kdo to nakonec je, kdo takto myslí a jedná?
Pokud odpovíš, že to je tělo, které takto jedná, proč tedy, když lidský život právě skončil a tělo je ještě v původním stavu, nemohou oči vidět, uši slyšet, nos nemůže cítit, ústa nemohou mluvit, tělo se nemůže pohnout, ruce nemohou stisknout, nohy učinit krok? Víme už, že to, co ti umožňuje vidět, slyšet a jednat, musí být tvá mysl, ne tvé tělo. A opravdu, části, ze kterých se tělo skládá jsou ve skutečnosti prázdné, jako obrazy v zrcadle, jako odraz měsíce ve vodě. Jak by tedy mohly neustále a čistě, přesně a jasně, citlivě a efektivně vnímat a mít nekonečné množství jemných funkcí? Proto se říká: „Duševní schopnosti a jemné funkce – nošení vody a štípání dřeva.“
K tomuto principu se můžeme dopracovat mnoha způsoby. Já vám tu ukážu jednu cestu, která vám umožní návrat ke zdroji. Slyšíte krákání vran a štěbetání sojky?

Student: Slyším.

Nyní se otoč a naslouchej své podstatě slyšení, je tam ještě hodně zvuků?

Student: Když to udělám, nemohu zachytiti ani zvuky ani nic, co by se dalo rozeznat a uchopit.

Výborně! Výborně! Pro toho, kdo Vidí Zvuk je tohle vstupní branou k pravdě. A nyní se tě zeptám na další věc: říkáš, že všechny zvuky a všechno, co bys mohl rozlišit je neuchopitelné. Když tedy nemůžeš nic zachytit, neznamená to, že v takové chvíli je kolem prázdný prostor?

Student: Původně není prázdný, zjevně není ničím zakalený.

Co myslíte substancí, která není prázdná?

Student: Nemá žádnou formu, nelze ji vyjádřit slovy.

To je život buddhů a zenových mistrů. Nikdy už nepochybuj. Protože nemá formu, dá se změřit? Pokud nemá rozměry, může mít hranice? Protože nemá hranice, nemá ani uvnitř ani vně. Nemá ani uvnitř ani vně, nemá tedy ani daleko a blízko. Bez vzdálenosti a blízkosti není ani tam, ani tady. Protože nemůžeme mluvit o tam a tady, neexistuje ani přicházení a odcházení. Protože není příchodu ani odchodu, nemůžeme mluvit ani o zrození a smrti. Bez zrození a smrti není minulosti ani přítomnosti. Bez minulosti a přítomnosti nemáme ani chybné představy ani osvícení, nic obyčejného ani posvátného, žádné znečištění ani čistotu, žádné odsuzování, žádné chybné názory: toto je pravá podstata, která je kořenem života všech živých bytostí.

Ti, kdo si toto uvědomí a setrvají v nicotě jsou navždy osvobozeni. Ti, kdo se od tohoto odvrátí a odchýlí od šesti ctností, budou věčně bloudit. Proto se odchýlení od šesti ctností říká „odbočení “ nebo „narušení „, zatímco probuzení se do reality jedné mysli je „vstup“ nebo „klid“.