Má mysl se zrcadlí na obloze, mraky odplouvají na východ.
Wu-men-kuan (Mumonkan)
sestavil Wu-men Chuej-kchaj (Mumon Ekai)
6. kóan
Jednou, před dávnými časy, když pobýval Světem velebený na hoře Grdhrakúta, zatočil květem před shromážděnými žáky. Všichni ztichli. Jen Mahákášjapa vybuchl smíchy.
Světem velebený řekl: „Mám vzácný poklad pravé Dharmy, jemnou mysl nirvány, skutečnou formu neformy a dokonalou bránu učení. Není založena na slovech a frázích, nýbrž na zvláštním předání, nezávislém na tradici. Nyní ho svěřuji Mahákášjapovi.“
Wu-menův komentář:
Ve tváři zlatistý Gautama drze degraduje vznešené lidi na plebejce. Prodává psí maso pod značkou skopového a myslí si, že je to celkem chválihodné.
Dejme tomu, že by se zasmáli všichni mniši. Jak by potom předal vzácný poklad? Anebo, co kdyby se Mahákášjapa nezasmál, jak by mu jej mohl svěřit?
Pokud řekneš, že skutečný poklad lze předávat, je to, jako kdyby starý šmelinář, v tváři zlatistý, halasně vykřikujíc podváděl venkovany u městské brány. Jestliže řekneš, že skutečný poklad předávat nelze, proč pak Buddha řekl, že ho svěřuje Mahákášjapovi?
Wu-menův verš:
Květ se kroutí,
had ukazuje chvost.
Mahákášjapa vybuchuje smíchy
a lidé i dévové jsou z toho zmatení.
© 2023-2024 Zenová mysl