Otázka: Pojem „karma“ je v dnešní době lidmi na západě celkem běžně používán. Osvojila si ho i mládež. Když se někomu něco přihodí, většinou něco zlého, řeknou, že je to karma. Opravdu karma takto funguje, že zlé činy a myšlenky generují předpoklad, že se nám stane něco zlého a naopak dobré skutky nás odmění něčím dobrým?

Daigu Kacuro: Ne.

Otázka: Jak to, že ne? Karma je přeci zákon příčiny a následku.

DK: Pěkná pohádka a teď tu o Karkulce (smích).

Otázka: Proč? Ty nevěříš na karmu?

DK: Takovou ne.

Otázka: Ale každá vzniklá příčina přeci vytváří nějaký následek, ne?

DK: Slunce vychází každý den na východě.

Otázka: Cože?

DK: Tady máš příčinu a následek. Kvůli rotaci Země kolem své osy a vzájemnému postavení Země a slunce, vychází slunce každý den nad východním obzorem.

Otázka: Ano, ale my se tu bavíme o lidské karmě a o následcích špatného a dobrého jednání.

DK: Taková karma neexistuje.

Otázka: Jak to, že ne?

DK: Dobro a zlo neexistují, jsou to pouze kategorie, které si lidé vymysleli. Tím se opět dostáváme k základní otázce: dokud nezačneš myslet, jsou všechny jevy takové, jaké jsou. Nemají žádné vlastnosti, kategorie, barvy, tvary, chutě atd. Pokud je pravá podstata všech jevů taková, jak by mohl být vykonán špatný nebo dobrý skutek, který generuje adekvátní následky?

Otázka: Ale karma jakožto zákon příčiny a následku je přeci už tisíce let používána v hinduismu i buddhismu. Jak můžeš říct, že neexistuje.

DK: Když ke mně přijdeš blíž, ukážu ti, jak funguje karma.

Tazatel přišel blíže a DK mu dal pěstí do ramene.

Otázka: Au! Proč jsi to udělal?

DK: Karma (smích).

Otázka: Nic jsem ti neudělal, proč jsi to udělal?

DK: Byl to špatný nebo dobrý následek?

Tazatel: Špatný, protože to docela bolelo.

DK: Takže kdybych tě pohladil, tak by to byl důsledek tvé dobré karmy?

Tazatel: Samozřejmě.

DK: Jaký je pak rozdíl mezi úderem a pohlazením? V obou případech je to jen pohyb ruky, který v případě, že je veden bez záměru, není dobrý ani zlý.

Otázka: No dobře a co je tedy karma?

DK: Slunce vychází každý den na východě.

Otázka: Pojďme se, prosím, bavit o lidské karmě. Karma je přeci důležitý pojem i co se týká lidské morálky, ne?

DK: Pokud nechápeš podstatu vesmíru a všech jevů v něm, včetně vnitřní podstaty člověka, těžko můžeš pochopit fungování tzv. karmy …

Máš pravdu v tom, že z pohledu lidského života je morálka důležitá. Aby mohla lidská společnost fungovat, je zapotřebí dodržovat určitá pravidla interakce mezi lidmi. To je to nezabiješ, nepokradeš atd. Nicméně toto je jen všeobecná mezilidská dohoda, nebudeme se zabíjet, nebudeme se okrádat, nebudeme dělat v rámci naší společenské skupiny nic, co by druhému uškodilo a narušilo naše vztahy. To je jistě v pořádku. Pořád to jsou ovšem naše lidská vymyšlená pravidla, je to vlastně dohoda, kterou mezi sebou lidé uzavřeli. Z absolutního hlediska však nic takového neexistuje.

To, že dáš žebrákovi peníze, neznamená, že jsi provedl dobrý skutek. Dokud má člověk tzv. ego, vědomí já, koná vlastně vždycky s určitou mírou „sobeckosti“, ať je jeho motivace sebevznešenější. Tím ale nechci říct, že lidé nemají pomáhat druhým.

Karma znamená „konání, jednání“, čili vše, co člověk dělá, je karma. Je to určitý akt, ať už proběhne na fyzické, mentální či jiné úrovni, který vyvolává další re-akci. Dokonce vše, co se ve vesmíru děje, je karma. Galaxie se rozpínají, hvězdy vznikají a zanikají, pořád se „něco děje“. Karma je neustálý nekonečný pohyb. 

Otázka: A pokud nechápu podstatu sebe sama i celého vesmíru, co pro mě karma znamená? Má cenu se jí vůbec zabývat?

DK: Teď jsi uhodil hřebíček na hlavičku. Nemá absolutně žádný smysl se zabývat významem karmy. Karma je neustálý pohyb, stále se něco v našem projeveném, a vlastně i v neprojeveném světě děje. Prostě to nech být, nenech svou mysl vtáhnout do té hry na dobré a špatné. Rozlišující mysl člověka pouze odvádí od sebe sama a zaplétá ho do spletitých vztahů myšlení, pocitů, domněnek, názorů a tak dále.

Cokoliv se děje, i kdyby se Země rozpadala v prach, nech to být, obrať svou pozornost do nitra, spočívej ve stavu ne-myšlení a přijmi tuto karmu takovou, jaká je, bez jakéhokoli náznaku rozlišování, příchylnosti či odporu. Když se tě nebude nic dotýkat, vymaníš se vnitřně z vlivu té tzv. karmy, vše se bude jen dít a ty jakožto nezúčastněný pozorovatel to budeš pouze nahlížet. Nic víc, nic míň. I zde platí neuchopování, neulpívání a neusilování.

Tazatel: Ale …

DK: UÁÁÁÁÁÁ (výkřik) Nech to být!

Tazatel: Ale já …

DK: UÁÁÁÁÁÁ (výkřik) Právě jsi pohřbil všechny své zásluhy z předchozích životů (smích).