Čínský čchanový mistr školy Lao-an, pokračovatel v dharmě Lao-an Chuej-ana (Róan Ean). Nestal se mnichem, v pramenech je označován jako laik v bílém rouchu. Ve své době byl též nazýván Čchen Čchi-ke.

Laický mistr Čchen je zmíněn ve spisu Li-taj fa-pao ťi v souvislosti s mistrem Pao-tchang Wu-čuem, který prý dosáhl probuzení pod jeho vlivem. Wu-ču se náhodou setkal s laikem v bílém rouchu Čchen Čchu-čangem, jehož původ je neznámý. Lidé ho pak nazývali inkarnací Vimalakírtiho. Čchen vyložil Wu-čuovi dharmu náhlého učení. Od chvíle, kdy se setkal s Wu-čuem, soukromě zpečetil jejich vzájemné porozumění a tiše předal mysl-dharmu.

Podle spisu Jüan-ťüe ťing ta-šu čchao od mistra Kuej-feng Cung-mi: „Původ (linie školy Pao-tcheng mistra Wu-čua) také leží v potomkovi Pátého patriarchy, jmenovitě v mistru Lao-anovi … (Lao-an) měl čtyři učedníky, všechny významné. Mezi nimi byl jeden učedník, který byl laikem. Jmenoval se Čchen Čchu-čang. Byl známý jako ‚Čchen Čchi-ke‘ (Sedmý starší bratr Čchen). Potom byl mnich jménem Wu-ču, který, když slyšel Čchena kázat, byl probuzen. Praxe a porozumění Wu-čua byly výjimečné. Později odešel do Šu (S‘-čchuan), kde potkal mistra Ťinga (Ťing-čung Wu-sianga), který učil čchan. Wu-ču také chodil na jeho přednášky, kde dále studoval, ale v žádném případě nemusel měnit žádný ze svých dřívějších názorů (protože už byly správné). Poté si přál předat (své porozumění) ostatním, ale napadlo ho, že když zdědil (své porozumění a probuzení) od laika, nebylo pro něj vhodné předávat (jiným). Vzal proto mistra Ťinga za svého učitele.“