Má mysl se zrcadlí na obloze, mraky odplouvají na východ.
Wu-men-kuan (Mumonkan)
sestavil Wu-men Chuej-kchaj (Mumon Ekai)
28. kóan
Te-šan navštívil Lung-tchana a se zájmem se jej vyptával dlouho do noci. Již bylo pozdě, a Lung-tchan řekl: „Proč si nejdeš odpočinout?“
Te-šan se uklonil a nadzdvihnul závěs, aby mohl odejít, srazil se však s temnotou. Otočil se a řekl: „Venku je tma.“
Lung-tchan zapálil svíčku a podal ji Te-šanovi. Jakmile ji Te-šan chtěl uchopit, Lung-tchan ji sfoukl.
V tom okamžiku došel Te-šan náhlého poznání a uklonil se.
Lung-tchan řekl: „Jakou pravdu jsi poznal?“
Te-šan řekl: „Od tohoto okamžiku nebudu pochybovat o slovech starého mistra, slavného všude pod sluncem.“
Následujícího dne usedl Lung-tchan na svůj stolec a oslovil shromáždění: „Mniši, vidím mezi vámi jednoho statečného chlapíka. Jeho tesáky jsou jako mečový strom. Jeho ústa jsou jako mísa krve. Dejte mu ránu a on neodvrátí hlavu. Jednoho dne vyšplhá na nejvyšší vrchol, a tam založí naši Cestu.“
Te-šan přinesl před dharmovou halu své poznámky k Diamantové sútře, pozdvihnul pochodeň a řekl: „I když jsem pronikl do nejhlubších doktrín, je to, jako hodit vlas do nekonečného prostoru. I když jsem si osvojil všechny tajnosti světa, je to, jako kdyby kapka vody spadla do obrovského údolí.“ A nato spálil všechny své poznámky. Pak s úklonami opustil svého učitele.
Ještě předtím, než Te-šan překročil hranici své rodné provincie, jeho mysl hořela a jeho ústa prskala. Pln arogance šel na jih rozbít učení o zvláštním předávání mimo sútry. Když došel na silnici na Lin-čou, chtěl si koupit občerstvení u jedné stařeny.
Stařena se ho uctivě zeptala: „Vaše Ctihodnosti, co to máte za literaturu ve vaší káře?“
Te-šan krátce odvětil: „Mé poznámky a komentáře k Diamantové sútře.“
Stará žena mu dala návrh: „Chtěla bych vám položit otázku. Zodpovíte-li ji, tak vás obsloužím zdarma, nezodpovíte-li ji, tak vám neposloužím ani za peníze.“
Te-šan souhlasil.
Žena řekla: „Slyšela jsem, že Diamantová sútra praví: ´Minulá mysl nemůže být uchopena, přítomná mysl nemůže být uchopena, budoucí mysl nemůže být uchopena.´ Kterou mysl má tedy Vaše Ctihodnost v úmyslu občerstvit?“
Te-šan byl jako němý, neschopný odpovědět. Nepodlehl úplně jejím slovům a zeptal se: „Žije tu někde poblíž nějaký učitel čchanu?“
Stařena odpověděla: „Mistr Lung-tchan žije asi půl míle odtud.“
Přicházejíc k Lung-tchanovi, cítil se Te-šan úplně poražen. Jeho dřívější slova se rozhodně neshodují s těmi pozdějšími, a k Lung-tchanovi vstoupil s pokorou. Mistr byl velmi laskavý a tak Te-šan zapomněl na svou někdejší nadutost. Bylo to, jako když na opilce vychrstnete vědro blátivé vody, aby se probral.
Wu-menův verš:
Spatřit tvář je lepší, než uslyšet jméno;
uslyšet jméno je lepší, než spatřit tvář.
Zachoval si nos,
ale běda, ztratil své oči.
© 2023-2024 Zenová mysl