Má mysl se zrcadlí na obloze, mraky odplouvají na východ.
Pi-jen-lu (Hekiganroku)
sestavil Jüan-wu Kche-čchin (Engo Kokugon)
22. kóan
Süe-fengův „Jedovatý had“
Velký vesmír je neomezený.
Pokud jde o to, jak je malý, je jako atom.
Uchopení a uvolnění, rozvoj a úpadek nejsou v rukou jiných; všechny jsou ve tvých vlastních.
Pokud se chceš zbavit břemen a prosekat se spletitostí, musíš překonat formu a zvuk a odstranit všechny stopy činnosti mysli; pak budeš v nevyvratitelné pozici a absolutně nezávislý, jako tisíc sáhů vysoký útes.
Řekni mi, kdo byl kdy takový? Podívej se na následující!
Případ:
Süe-feng, poučuje shromáždění, řekl: „Na Jižní hoře je jedovatý had. Všichni byste si ho měli pečlivě prohlédnout!“
Čchang-čching řekl: „Dnes je v čchanové síni mnoho těch, kteří přišli o své tělo a život.“
Jeden mnich to řekl Süan-šaovi, který řekl: „Něco takového mohl říct pouze můj starší bratr Leng. Nicméně já bych takhle nemluvil.“
Mnich se zeptal: „Co byste tedy řekl, mistře?“
Süan-ša odpověděl: „Proč to musí být Jižní hora?“
Jün-men odhodil hůl před Süe-fenga a předstíral vyděšeného.
Verš:
Hora Süe-feng byla příliš strmá na to, aby se dala vylézt;
Zkusit to mohli jen zkušení.
Čchang-čching a Süan-ša si z toho nic nedělali;
Kolik jich skutečně přišlo o život?
Jün-men ví, jak překonat křoví;
Had – jeho přirozenost – nebyl nikde k nalezení.
Hůl, náhle svržena dolů,
Otevřel ústa přímo před Süe-fengem.
Udeří to jako blesk,
Pokud se to pokusíš hledat, selžeš;
Nyní se to skrývá na tomto vrcholu hory Süe-tou:
Pokud to chceš vidět, podívej se přímo na to.
Křičím: „Podívej se pod nohy!“
© 2023-2024 Zenová mysl