Má mysl se zrcadlí na obloze, mraky odplouvají na východ.
Pi-jen-lu (Hekiganroku)
sestavil Jüan-wu Kche-čchin (Engo Kokugon)
69. kóan
Nan-čchüan kreslí kruh
Návod:
Tam, kde není žádné žvýkání a klování, pečeť srdce patriarchů připomíná činnost železného vola.
Mniši v záplatovaných róbách, kteří prošli lesem trnitých keřů, jsou jako sníh na rozpálené peci.
Necháme-li na chvíli stranou schopnost projít sedmi smyčkami a osmi otvory na rovné zemi,
Jaké to je, když někdo nespadne do zamotaných vztahů?
Abych to otestoval, dávám v úvahu toto, podívej se!
Případ:
Nan-čchüan, Kuej-cung a Ma-ku se společně vydali, aby vzdali úctu národnímu učiteli Nan-jang Chuej-čungovi.
Cestou Nan-čchüan nakreslil na zem kruh a řekl: „Pokud můžete něco říct, pojďme dál.“
Kuej-cung se posadil do kruhu.
Ma-ku se neformálně uklonil.
Nan-čchüan řekl: „Pokud je to tak, nechoďme dál.“
Kuej-cung řekl: „O čem to všechno je?“
Verš:
Jou-čch’ův šíp zastřelil opici;
Jak rovně letěl,
Obkroužil strom.
Z tisíců, dokonce desítek tisíců,
Kolik jich zasáhlo cíl?
Pojď, půjdeme spolu domů.
Není třeba vzdát úctu Cchao-čchi!
Ale znovu – proč ne?
Není to hladká cesta do Cchao-čchi?
© 2023-2024 Zenová mysl