Není těžké dosáhnout Cesty,
stačí nepochybovat a nerozbírat.
Vyhni se nenávisti jako lásce
a porozumíš všemu jasně.
O vlásek rozdělíš-li věci,
stavíš mezi Zem a Nebe zeď.
Co před tebou, to vezmi,
nejdi s ním a nejdi proti,
svár záporu se souhlasem
to je to čím srdce choří.
Nerozumějíce tajným významům,
rušíme marně tichý mysli klid.
Úplnost rovna velké prázdnotě,
v níž nechybí a nepřebývá nic.
Ne-takovosti příčinou
je přijímání, odmítání.
Tak jak se nedáš spoutat existencí,
i břímě prázdnoty se zbav.
Pokojné nitro
s tím samo skoncuje.
Zrušení pohybu míří k přestání,
leč přestání je pouze vyšším pohybem.
Jak poznáme jednotu,
zůstaneme-li u těch dvou krajností.
A nepochopíme-li jednotu,
neuspějeme ani u těch dvou.
Zbavit se jsoucnosti, ztrácíme jsoucí,
upnout se k prázdnotě, ztrácíme vyprázdnění.
Mnoha slovy, přemýšlením
nedojde k předání.
Bez slov a bez přemýšlení
nezbude nic, co bys nepochopil.
Návratem ke kořenům najdeš hlavní ideu,
chytáním pablesků to hlavní ztrácíš.
Ve chvíli nahlédnutí
zjednáš si někdejší prázdnotu,
změny, jež vzešly z té bývalé prázdnoty,
povstaly z našeho falešného vidění.
Netřeba pídit se po pravdě,
stačí zbavit se toho vidění,
vystříhej se jeho svodů,
ve zmatku tratíme srdce
dokud je ano a ne.
Z bytí jediného dualita vzešla,
ale ani jediného není dobré se držet.
Nedojde veškeré jsoucí úhony,
srdce když zůstane v jednotě,
kde není úhony, tam není jsoucí,
kde není rušení, tam není srdce.
Naše šance souvisí se zmizením předmětného světa,
předmětný svět souvisí se zmizením naší šance,
předmětný svět je tou naší šancí,
naše šance jsou tím předmětným světem.
Chcete poznat princip obojího,
hledejte jej v jediné prázdnotě,
jediná prázdnota sjednotí dualitu,
spojí a obsáhne veškeré jevy.
Nebudeš-li vidět rozdíly mezi jemným a hrubým,
nezůstane místo pro vnímání jednostranné.
Velká cesta je široká,
ani těžká, ani snadná.
Malé vidění je podezřívavé jako liška,
čím více spěcháš, tím více se zpozdíš.
Držet se něčeho znamená ztrácet míru,
znamená sejít na falešnou stezku.
Nechat být, to je přirozené,
vždyť nezáleží na odchodech ani setrvání.
Na přirozenost dej ve shodě s Cestou,
toulej se volný bez krušnosti.
Je tmářské a škodlivé
upnout se k přemýšlení navzdory opravdovosti.
Škodí vyčerpávat ducha,
marné je odtahovat se anebo bratřit.
Nasedáme-li na Vůz Jediného,
nezhrdejme šesterým prachem,
nepohrdat šesterým prachem
se rovná správnému vnímání.
Moudrý nic nečiní,
hloupý se váže.
Dharma je zákon, který nerozlišuje,
všechna falešná zdání jsou tu z náklonnosti.
Hledat srdce srdcem,
to je ta největší chyba.
Blud vnáší zmatek do ticha,
probuzení nezná náklonnost ani nenávist.
Všechny ty protiklady
jsou výplody zdání.
Sny i zdání jsou květy prázdnoty,
nesnažte se je utrhnout.
Najednou zahoď
ztrátu i zisk, ano i ne,
oči měj jako bys nespal
a všechny sny odejdou samy,
měj srdce srdce jako bys nerozeznával
a všechno jsoucí bude jak je.
Takovost – to je to jediné tajemství,
zapomeň na úvazky!
Budeme-li se dívat na všechno stejně,
zase se vrátíme ke své přirozenosti.
Zapomeň na příčinu, není co srovnávat,
zastavíš pohyb a není pohyb,
rozhýbáš stání a není stání,
nebude-li jedno ani druhé,
v čem je ta jednota?
Nejzazší principy
nepodléhají pravidlům,
souznící srdce je vyrovnané,
cokoli činí ke klidu vede.
Pravé důvěřování vede k harmonii,
je-li zbaveno vší pochybovačnosti.
Nezůstává nic,
není nač vzpomínat,
jas prázdnoty je svým světlem,
aniž vyčerpává srdce.
Cena nemyšlení je v tom,
že se neměří poznáním ani citem.
V tom světě pravé takovosti
není druhých, není mne,
chceš jít k němu,
řekni, že není protikladů,
není protikladů, všechno je stejné
a v tom je obsaženo vše.
Moudří desíti stran
došli k tomuto principu,
ten princip se nedá rozšířit ani zkrátit,
idea Jediného je věčná.
Ale ať už je nebo není,
všechno je tu kolem jak to vidíš,
velké jako malé,
zapomeň na hranice předmětného světa,
největší jako nejmenší,
neohlížej se jak vypadají.
Jsoucí je bytí,
bytí je jsoucí,
kde to tak není,
tam nezůstávej.
Jediné je všechno
a všechno je jediné.
A když je to tak,
nestarej se o svůj cíl.
Důvěřovat srdci znamená nežít v dualitě,
nežít v dualitě znamená důvěřovat srdci.
Důvěřivé srdce nežije v dualitě,
nerozděluj důvěřivost a srdce.
Končí cesta slov a řečí,
není minulé, budoucí ani přítomné.