Má mysl se zrcadlí na obloze, mraky odplouvají na východ.
Lao-an Chuej-an (老安慧安, Róan Ean, 584-708)
Lao-an Chuej-an (Róan Ean, 584-708)
Čínský čchanový mistr, pokračovatel v dharmě 5. patriarchy Chuang-mej Chung-žena (Óbai Kónin) a mistr Čchen Čchu-čanga (Džin Šošó), Fu-sien Žen-ťiena (Fukusen Ninken), C‘-caje, Pcho-cao Tuoa (Hasó Da) a Ťing-canga (Džósó). V pramenech nazývaný též Tao-an, Sung-jüe nebo Sung-šan podle hory Sung, na které žil. Zakladatel školy Lao-an.
Chuej-an ze Sung-jüe byl rodák z Če-ťiangu v provincii Ťing (Če-ťiang, Chu-pej) s rodinným jménem Wej. Narodil se v roce 581, 582, nebo někdy mezi 581 a 600, v závislosti na zdroji (pozdější prameny tvrdí, že se dožil 128 let). Stejně tak rok úmrtí není jasné, některé prameny uvádějí rok 708 a jiné začátek roku 709. Moderní historikové čínského buddhismu uvádějí nejčastěji roky 584-708.
V sedmnáctém roce období vlády Kchaj-chuang (597) nechal císař Wu z dynastie Suej vyhledat pomocí svých úřadů všechny neoficiálně vysvěcené mnichy, proto se Chuej-an ukryl na hoře Ku (asi 200 km jihozápadně od hory Sung). Během období vlády Ta-jie (605-616) byla zmobilizována velká část populace pro stavbu kanálu Tchung-ťi Čchü, kde mnoho lidí umíralo hladem. Chuej-an chodil a prosil o jídlo, aby je zachránil, a těch, pro které získal úlevu, bylo velmi mnoho. Císař Jang pak předvolal Chuej-ana ke dvoru, ale ten se ukryl v horách Tchaj-che. Během císařské velkolepé cesty po Ťiang-tu (Jang-čou, Ťiang-su) v roce 616 bylo všude pozdvižení, ale Chuej-anovi se podařilo vylézt do kláštera Cheng-jüe (v provincii Chu-nan), aby pokračoval v buddhistické praxi.
Během období vlády Čen-kuan-ku Tchang (627-649) šel Chuej-an do kláštera Chuang-mej, aby se zde setkal s patriarchou Chungem, přes kterého se dostal k esenci srdce. V prvním roce období vlády Lin-te (664) odešel a přišel do Čung Nan-šanu (Šan-si) a tam se usadil v mástních jeskyních. Císař Kao-cung ho jednou předvolal ke dvoru, ale on na císařský rozkaz nereagoval. V roce 683 se přestěhoval do toho, co je popisováno jako „drsná chýše“ v Chua-taj (Chua-sien, Chu-nan) a později do kláštera jménem Čao-tchi postaveného tam císařským ediktem.
Cestou dál slavnými starými horskými stezkami přišel mistr do Šao-linu u hory Sung a řekl: „Toto je místo, kde skončím své dny!“ Od této chvíle se studenti čchanu shromažďovali jako paprsky jdoucí k náboji kola.
Není jasné, kdy Chuej-an poprvé získal přístup na císařský dvůr. První zdroje zmiňují pozvánky učiněné a odmítnuté mezi lety 605 a 616 a znovu v roce 664 a dva texty dynastie Sung uvádějí, že se poprvé dostal ke dvoruv roce 695 nebo 696.
Tchan-žan a Chuaj-žang přišli společně na návštěvu a zeptali se: „Jaký je význam toho, že patriarcha Bódhidharma přišel ze Západu?“
Mistr odpověděl otázkou: „Proč se nezeptáte na význam sami sebe?“
„Jaký je význam sám sebe?“ zeptali se.
„Měl byste si být vědomi tajemného fungování,“ řekl mistr.
„Co je to tajemné fungování?“ zeptali se obratem.
Mistr to ukázal otevíráním a zavíráním očí. Tchan-žan se okamžitě probudil a zůstal, ale Chuaj-žangovy spřízněné vazby ho přiměly, aby se s mistrem rozloučil a vydal se do Cchao-čchi.
Císařovna Wu povolala mistra do císařského hlavního města Luo-jangu, kde se k němu chovali zdvořile a s velkou úctou, stejně jako k samotnému Šen-siouovi.
Císařovna se jednou zeptala mistra na jeho věk a on odpověděl: „Nepamatuji se.“
„Proč si to nepamatuješ?“ zeptala se císařovna.
„Toto tělo podléhá zrození a smrti v cyklech bez začátku a konce. Jaký má smysl všímat si vývoje v průběhu let? Uvědomění plyne jako voda – uchopování vznikajících a mizejících bublin je jen klamné myšlení. Život od narození do smrti je stejný – proč ho označovat měsíci nebo roky?“
Císařovna se uklonila a přijala tato slova ve víře a vděčnosti.
Poté, ve druhém roce vlády Šen-lung (706), císař Čung-cung udělil mistrovi purpurové roucho a pozval ho spolu s dvaceti sedmi učedníky do vnitřních komnat paláce na jídlo. Ve třetím roce mu bylo opět uděleno lněné roucho a s císařem se rozloučil. Když se třetího dne třetího měsíce vrátil na horu Sung, řekl svým učedníkům: „Po mé smrti vezměte mrtvolu na lesní mýtinu a tam ji zpopelněte.“
Osmého dne (roku 709) zavřel mistr své dveře, lehl si a odešel do velkého míru, když viděl sto dvacet osm jar a podzimů přijít a odejít. Učedníci splnili jeho přání a odnesli ho na mýtinu v lese, kde ho zpopelnili. Kremace poskytla osmdesát zrnek relikvií šaríra, z nichž pět, červené a fialové barvy, bylo uchováno v císařském paláci. Ve druhém roce období vlády Sien-tchien (713) jeho žáci postavili pagodu.
(další odkazy na mistra Lao-an Chuej-ana → Pcho-cao Tuo)
Literatura:
John R. McRae: The Northern School and the Formation of Early Ch’an Buddhism. Honolulu 1986.
Randolph S. Whitfield: Records of the transmission of the lamp. Volume 2. The early masters. London, 2015.
© 2023-2024 Zenová mysl