Má mysl se zrcadlí na obloze, mraky odplouvají na východ.
Pi-jen-lu (Hekiganroku)
sestavil Jüan-wu Kche-čchin (Engo Kokugon)
65. kóan
Nebuddhista se ptá Buddhy
Nemá žádnou formu, ta se tvoří sama; Je to úplná prázdnota táhnoucí se všemi směry.
I když nemá mysl, reaguje;
Rozprostírá se po celém vesmíru bez překážek.
V přidání jedné, objasníš tři;
Tvé oko okamžitě rozezná mincovní váhu a unce.
I když údery tvé hole padají jako déšť a tvůj křik je jako valící se hrom,
Ještě musíš získat vlastnosti skutečně výjimečného člověka.
Jen mi řekni, o co jde skutečně výjimečné osobě?
Pro testování uvádím tento případ, podívej se!
Případ:
Nebuddhista se se vší vážností zeptal Světem Ctěného: „Neptám se na slova, neptám se na ne-slova.“
Světem Ctěný jen tiše seděl.
Nebuddhista ho pochválil slovy: „Světem Ctěný ve své dobrotě a velkém milosrdenství otevřel oblaka mého klamu a umožnil mi vstoupit na Cestu.“
Potom se uklonil a odešel.
Ánanda se zeptal Buddhy: „Co si ten nebuddhista uvědomil, že tě tolik chválil?“
Světem Ctěný odpověděl: „Je jako dobrý kůň, který běží i ve stínu biče.“
Verš:
Duchovní kolo se neotáčí;
Když se točí, jde to dvěma způsoby.
Brilantní zrcadlo na svém stojanu
Odděluje krásu od ošklivosti,
Zvedne mraky pochybností a iluzí.
V bráně milosrdenství není nalezen žádný prach.
Krásný kůň hlídá stín biče;
Denně ujde tisíc mil.
Kdysi Buddha obrátil svou mysl zpět.
Kůň by měl vrátit, když na něj kývnu,
Lusknu na něj třikrát prsty.
© 2023-2024 Zenová mysl