Má mysl se zrcadlí na obloze, mraky odplouvají na východ.
Pi-jen-lu (Hekiganroku)
sestavil Jüan-wu Kche-čchin (Engo Kokugon)
41. kóan
Čao-čouova „Velká smrt“
Návod:
Když se prolíná dobro a zlo, ani svatí mezi nimi nedokážou rozlišit.
Když se prolíná pozitivní a negativní, ani Buddha nedokáže rozeznat jedno od druhého.
Nejvýznačnější muž s transcendentální zkušeností se nemůže vyhnout tomu, aby ukázal své schopnosti velkého mistra.
Chodí po hřebeni ledovce, šlape ostřím meče. Je jako roh kirina, jako lotosový květ v ohni.
Setkává se s mužem s transcendentální zkušeností a identifikuje se s ním jako sobě rovný.
Kdo to je? Podívej se.
Případ:
Čao-čou se zeptal Tchou-c’a: „Jaké je to, když se muž, který zemřel velkou smrtí, vrátí k životu?“
Tchou-c‘ řekl: „Neměl bys chodit v noci. Přijď za denního světla.“
Verš:
S otevřenýma očima, tím spíš byl jako mrtvý;
K čemu testovat mistra něčím zakázaným?
Dokonce i Buddha řekl, že toho nikdy nedosáhl.
Kdo ví, kdo dokáže rozptýlit prach a písek?
© 2023-2024 Zenová mysl