Má mysl se zrcadlí na obloze, mraky odplouvají na východ.
Chuej-fang (慧方, Ehó, 629-695)
Čínský čchanový mistr školy Niou-tchou ve třetí generaci, pokračovatel v dharmě Č‘-jena (Čigan) a mistr Fa-čch’a (Hódži).
Chuej-fang byl rodák z Jen-lin-ku v provincii Žun (Ťiang-su), jeho rodinné jméno bylo Pchu. Když odešel z domova, vstoupil do chrámu Kchaj-šan a poté, co obdržel všechny předpisy, pronikl do súter a komentářů. Později šel zdvořile navštívit čchanového mistra Jena na hoře Niou-tchou, kde hledal radu ohledně základů učení. Č‘-jen rozpoznal jeho vnitřní potenciál jako nádobu Dharmy a odhalil mu pečeť srdce. Mistr Chuej-fang, náhle probuzený, zůstal v ústraní více než deset let, poté studenti přicházeli ze všech stran a shromažďovali se jako mraky.
Jednoho rána řekl mistr svému shromáždění: „Chci teď jít jinam, abych byl prospěšný, podle situace. Buďte v pokoji.“ Potom předal Pravou Dharmu čchanovému mistrovi Fa-č‘imu a okamžitě se vrátil na horu Mao.
O několik let později, když si přál vstoupit do zastavení (zemřít), uviděl asi pět set bytostí s dlouhými vlasy, podle všeho bódhisattvů, z nichž každý držel květiny a říkali: „Žádáme od mistra promluvu o dharmě.“
Zároveň také pocítil přítomnost horského božstva v podobě velké krajty, která se objevila před jeho plotem, jako by se v slzách loučila.
Mistr řekl svému služebníkovi Chung-taovi: „Odcházím. Prosím, informuj za mě všechny mé učedníky.“
Učedníci pak spěchali k mistrovi, ale ten už při jejich příchodu zemřel. Bylo to prvního dne osmého měsíce, v prvním roce vlády období Tchien-cche (675) dynastie Tchang. Horské lesy zbělely, bystřiny a potoky přestaly na sedm dní téct a horami a údolími se rozléhal smutek mnichů i laiků. Bylo mu šedesát
sedm let a byl mnichem čtyřicet let.
(další odkazy na mistra Chuej-fanga → Fa-čch‘)
Literatura: Randolph S. Whitfield: Records of the transmission of the lamp. Volume 2. The early masters. London, 2015.
© 2023-2024 Zenová mysl