Jeden mnich se zeptal Paj-čanga: „Co je věcí mimořádného zázraku?“ Paj-čang řekl: „Sedět sám zde na vrcholu Ta-siung!“ Mnich se hluboce uklonil. V tom ho Paj-čang udeřil.
Verš:
Přes patriarchovo pole šel cválající Nebeský kůň, Ma-cuův nástupce, Liší se však způsobem výuky, V držení a pouštění. Jeho činy byly rychlé jako blesk, Vždy vhodné. Mnich přišel zatahat tygra za vousky, Ale jeho úsilí z něj udělalo terč posměchu.