Jednoho dne se mu přišel poklonit řezník a pozval mistra na pokrm k sobě domů. Mistr s radostí přijal a šel, ale shromáždění vyjádřilo překvapení, načež jim mistr řekl: „Buddhova přirozenost je neměnná a stálá, moudrost a pošetilost jsou jedno a totéž. Osvobozuji pouze ty, kteří mohou být osvobozeni, tak proč být zaujatý?“

Byl jednou jeden mnich, který se zeptal: „Jaký je význam příchodu ze Západu?“
Mistr odpověděl: „Vědět to, znamená nevědět to, pochybovat o tom, znamená nepochybovat o tom.“ A dodal: „Kdo nepochybuje, nerozumí. Kdo nerozumí, nepochybuje.“

Při jiné příležitosti zaklepal mnich na bránu a mistr se zeptal: „Kdo to je?“
„Jsem mnich,“ zněla odpověď.
„Nejen tento mnich, ale kdyby přišel i sám Buddha, nevěnuji tomu pozornost,“ řekl mistr.
Mnich se zeptal: „Proč nevěnovat pozornost i Buddhovi, kdyby přišel?“
„Není žádné místo, kde by mohl zůstat,“ odpověděl mistr.