Má mysl se zrcadlí na obloze, mraky odplouvají na východ.
Niou-tchou Fa-žung (牛頭法融, Gozu Hójú, 594-657)
Niou-tchou Fa-žung (Gozu Hójú, 594-657)
Čínský čchanový mistr, který dosáhl hluboké realizace pod vedením 4. patriarchy Tao-sina (Dóšin), který mu dle svých slov předal učení o náhlém osvícení. Byl mistrem Č‘-jena (Čigan) a Tchan-čchueje. Založil čchanovou školu Niou-tchou (Gozu).
Fa-žung byl rodákem z Jen-lingu v Žun-čou, jeho původní příjmení bylo Wej. V mládí byl konfuciánským učencem. Byl však velice přitahován buddhismem, studoval Mahápradžňápáramitá sútru a získal hlubký vhled do skutečné prázdnoty. Poté si oholil hlavu a odešel na horu Mao. Později přebýval ve skalní jeskyni nedaleko buddhistického kláštera Ju-si na severním srázu hory Niou-tchou (Volská hlava). Říká se, že síla jeho osvíceného ducha byla tak veliká, že ptáci z celého kraje se k němu slétali a přinášeli mu obětní květiny.
Jak se vypráví v Ťing-te čchuan-teng-lu, pocítil Tao-sin, že na hoře Niou-tchou musí žít nějaký světec s nesmírnou mocí a šel ho proto hledat:
Když dorazil na místo, viděl v tichosti sedícího, sebevědomého Fa-žunga, který mu nevěnoval ani špetku pozornosti.
Patriarcha se ho zeptal: „Co to tady děláš?“
„Nazírám mysl.“
„Kdo je ten, kdo nazírá mysl a čím je mysl, která je nazírána?“
Fa-žung neodpověděl, ale okamžitě se postavil a hluboce se uklonil. Nato se zeptal návštěvníka: „Kde jsi žil dříve?“
„Nikdy nezůstávám na jednom místě, ale putuji buď na východ, nebo na západ.“
„Znáš čchanového mistra Tao-sina?“
„Proč ho zmiňuješ?“
„Vždy jsem ho obdivoval a zamýšlel, že ho navštívím, abych mu vyjádřil svou úctu.“
„Já se jmenuji Tao-sin.“
„Proč jsi sem přišel?“
„Hledal jsem tě. Je zde nějaké místo, kde bych mohl servat?“
Fa-žung odvedl návštěvníka k další chatrči za jeskyní. Během cesty spatřil patriarcha divoké šelmy, tygra a vlka a zvedl ruce, jako kdyby se vylekal.
Fa-žung poznamenal: „Je to stále v tobě.“
„Co jsi viděl?“ odvětil návštěvník. Fa-žung neodpověděl.
Chvíli nato nakreslil patriarcha na skálu, kde původně Fa-žung seděl, znak fu, který znamená buddha. Když ho Fa-žung spatřil, zarazil se.
Patriarcha mu řekl: „Je to stále v tobě.“
Fa-žung nepochopil smysl poznámky a se vší upřímností požádal pariarchu, aby mu osvětlil nejhlubší podstatu buddhismu.
Čtvrtý patriarcha Tao-sin mu ji vyložil takto (zkrácená verze):
„… Nic v tobě nechybí a nijak se nelišíš od Buddhy. Není jiný způsob jak dosáhnout buddhovství než nechat svou vlastní mysl svobodnou k tomu, aby byla sama sebou. Nekontempluj, neočišťuj svou mysl. Nenech do ní vstoupit žádné obsesivní touhy nebo nenávist, nebuď úzkostný, neměj strach. Buď osvobozený od všech omezení a od všech podmínek. Jdi svobodně jakýmkoliv směrem, jak se ti chce, ať je to kamkoliv. Nejednej s názorem, že konáš dobro nebo pácháš zlo. Ať stojíš nebo jdeš, sedíš nebo ležíš, ať se ti stane cokoliv, všechno je nádherná aktivita skvěle osvíceného. To se nazývá Buddha.“
Fa-žung se Tao-sina zeptal: „Pokud je mysl sama o sobě celistvá a dokonalá, co je pak buddha a co mysl?“
Čtvrtý patriarcha odpověděl: „Jestliže popřeš tuto mysl, nemusíš hledat buddhu. Hledáš-li buddhu, neměl bys popírat tuto mysl.“
Fa-žung pokračoval: „Pokud nesouhlasíš s kontemplací, co uděláš, když vyvstane myšlenkový proces?“
Patriarcha odpověděl: „Původ myšlenkového procesu není ani dobrý, ani špatný; jeho vyvstání patří k tvé mysli. Když se tvoje mysl oprostí od těchto formulací a konceptů, iluze se již nebude objevovat a tato skutečná mysl si svobodně uvědomí vše. Následuj pouze tuto mysl, takovou jaká je. Nehledej způsoby, jak se od ní oddělit. To se nazývá neustálé následování přirozenosti věcí. Učení o náhlém osvícení jsem obdržel od třetího patriarchy Seng-cchana a nyní je předávám tobě. Drž se toho, co jsem ti říkal. Prozatím zůstaň v horách, později tě bude následovat pětice moudrých mužů a ty se staneš učitelem čchanu.“
(další odkazy na mistra Niou-tchou Fa-žunga → Č‘-jen, Tchan-čchuej)
© 2023-2024 Zenová mysl