Má mysl se zrcadlí na obloze, mraky odplouvají na východ.
Pi-jen-lu (Hekiganroku)
sestavil Jüan-wu Kche-čchin (Engo Kokugon)
42. kóan
Pchang Jünův „Krásný sníh“
Nezávisle mluví, nezávisle jedná; a plahočí se bahnem kvůli ostatním.
Mluví s ostatními, jedná s ostatními; a stojí sám jako stříbrné hory a železné útesy.
Pokud pochybuješ a váháš, budeš duchem strašícím v lebce.
Pokud přestaneš myslet, spadneš do pekla.
Nevidíš jasné slunce svítící na obloze a necítíš chladný vánek vanoucí po povrchu země?
Byl někdo z velkých starověku takový? Podívej se na příklad.
Případ:
Pchang Jün opouštěl Jüe-šana. Ten nařídil deseti svým studentům, aby vyprovodili Jüna k bráně chrámu.
Jün ukázal na padající sníh ve vzduchu a řekl: „Ty krásné sněhové vločky nepadají na žádné jiné místo.“
V té době tam byl jeden student jménem Čchüan, který řekl: „Kam tedy padají?“
Jün mu dal facku.
Čchüan řekl: „Koji, nebuď tak hrubý.“
Jün řekl: „Pokud se v takovém stavu označíš za studenta čchanu, starý En* tě nikdy nepustí!“
Čchüan řekl: „Co bys tedy řekl, Jüne?“
Koji mu dal facku a řekl: „Vidíš svýma očima, ale jsi jako slepý. Mluvíš svými ústy, ale jsi jako němý člověk.“
(Süe-tou přidal svůj komentář: „Při prvních slovech bych okamžitě udělal sněhovou kouli a praštil ho s ní.“)
Verš:
Trefte ho sněhovou koulí, trefte ho koulí!
Dokonce i ti nejlepší selžou v odpovědi.
Nebe ani země neví, co dělat;
Oči a uši jsou ucpané sněhem.
Transcendentní klid a čistota!
Ani ten modrooký starý mnich (Bódhidharma) to nedokáže vysvětlit.
* Obvykle se nazývá „Emma-Daió“ (Emma, Velký král pekel). Má být strašlivým soudcem u vchodu do říše mrtvých.
© 2023-2024 Zenová mysl