Má mysl se zrcadlí na obloze, mraky odplouvají na východ.
Pi-jen-lu (Hekiganroku)
sestavil Jüan-wu Kche-čchin (Engo Kokugon)
51. kóan
Süe-fengovo „Co je to?“
Máš-li sebemenší volbu mezi správným a špatným, upadneš do zmatku mysli.
Pokud nejsi uchvácen hodnostmi, nebude žádné tápání ve tmě.
Řekni mi, co je vhodné, pustit se nebo se pevně držet?
V tomto bodě, pokud se zabýváš pojmy a zůstáváš připoután k rafinovanému myšlení, jsi duch ulpívající na plevelu a křoví.
I když se z takové hrubosti staneš nevinným, stále jsi tisíce mil od své domoviny.
Rozumíš? Pokud ne, prostuduj si současný koan. Podívej se.
Případ:
Když žil Süe-feng v poustevně, přišli mu dva mniši vzdát úctu.
Když je viděl přicházet, Süe-feng rukama otevřel vrátka své poustevny, vyskočil a řekl: „Co je to?“
Jeden z mnichů také řekl: „Co je to?“
Süe-feng svěsil hlavu a odešel do své poustevny.
Později mnich přišel k Jen-tchouovi.
Jen-tchou se ho zeptal: „Odkud jsi?“
Mnich řekl: „Z Ling-nanu.“
Jen-tchou řekl: „Navštívil jsi někdy Süe-fenga?“
Mnich řekl: „Ano, navštívil jsem ho.“
Jen-tchou řekl: „Co řekl?“
Mnich vyprávěl, co se stalo.
Jen-tchou řekl: „Co ještě řekl?“
Mnich řekl: „Ani slovo; svěsil hlavu a odešel do své poustevny.“
Jen-tchou řekl: „Ach, jak teď lituji, že jsem mu v tenkrát neřekl poslední větu! Kdybych mu ji řekl, nikdo pod nebem by proti němu nic nezmohl.“
Na konci období letní praxe se mnich k tomuto rozhovoru vrátil a zeptal se ho na jeho význam.
Jen-tchou řekl: „Proč ses mě na to nezeptal dříve?“
Mnich řekl: „Nemohl jsem se odvážit se tě na to zeptat.“
Jen-tchou řekl: „Süe-feng se narodil na stejném stvolu jako já, ale nezemře na stejném stvolu. Pokud chceš znát poslední frázi, je to právě toto.“
Verš:
Poslední slovo, dovol, abych ti řekl,
Světlo a tma se mísily,
Žít stejným způsobem, všichni víte;
Umírání různými způsoby – nevypovídající!
Absolutně nevypovídající!
Buddha a Dharma si jen přikyvují.
Východ, západ, sever a jih – domů, pojďme,
Pozdě v noci vidět sníh na tisících vrcholcích.
© 2023-2024 Zenová mysl