Cizinec se zeptal Velectěného: „Nedožaduji se mluveného; nedožaduji se nemluveného.“
Velectěný jen nehnutě seděl.
Cizinec jej pochválil, řka: „Velectěný s jeho velikým soucitem a milostí, rozehnal mraky mých iluzí a umožnil mi vstoupit na Cestu.“ Pak se uklonil a odešel.
Ánanda se zeptal: „Čeho ten cizinec dosáhnul, že tě za to pochválil?“
Velectěný pravil: „Je jako dobrý kůň, který cválá i pod pouhým stínem biče.“