Dóšó byl japonský kněz, který sloužil v chrámu Gangó, v jednom z velkých chrámů v Naře. V roce 653 odjel do Číny a strávil zde pět let (jiné zdroje uvádí 8 let). Nejprve studoval u uznávaného buddhistického mistra Süan-canga (Genjó Sanzó, 602-664), cestovatele a překladatele, zakladatele indické školy „pouhého vědomí“ (Jógačára) v Číně. Podle legendy mu Süan-cang doporučil, aby pokračoval se studiem čchanu, proto se stal učedníkem Chuej-mana (Eman), žáka 2. patriarchy Chuej-kchea (Eka).

Po svém návratu v Japonsku založil školu Hossó, která byla postavena na filosofii indické školy Jógačára. Zřejmě na základě jeho setkání s čchanem u Chuej-mana nechal v chrámu Gangó postavit první meditační halu v Japonsku – Zen’in-dži, kde byly využívány blíže nespecifikované čchanové meditační techniky.

Existuje legenda o jeho návratu z Číny, která říká, že mu Süan-cang dal kouzelnou konvici. Kdykoli byl v konvici připraven jakýkoli lék, mohl vyléčit kteroukoli nemoc. Mnich cestující s Dóšóem byl údajně vyléčen předtím, než se vydal na cestu po moři zpět do Japonska. Když však byli na moři, přišla na ně velká bouře. Věštec na palubě řekl, že mořský bůh chce tu konvici. Dóšó nejprve odolával, ale nakonec se konvice vzdal a bouře okamžitě ustoupila.