Má mysl se zrcadlí na obloze, mraky odplouvají na východ.
Pi-jen-lu (Hekiganroku)
sestavil Jüan-wu Kche-čchin (Engo Kokugon)
57. kóan
Čao-čou a „Buran“
Návod:
Před průchodem, je to všechno jako stříbrné hory a železné zdi.
Po průchodu, já je ve své podstatě železnými zdmi a stříbrnými horami.
Kdyby se našel někdo, kdo by se zeptal, jak to je,
Kdyby se našel někdo, kdo by se zeptal, jak to je,
Obrátil bych se k němu a řekl: „Jestliže, právě zde, můžeš ukázat činnost,
Podívej se na okolnost, sedni si a odřízni hlavní cestu,
Tím se zabrání průchodu k obyčejnému a svatému,
To ještě není nad tvé přirozené schopnosti.“
Pokud tomu tak však není, pozoruj způsob dávných lidí.
Případ:
Jeden mnich řekl Čao-čouovi: „Říká se: ‚Skutečná Cesta není obtížná. Odmítá pouze volbu a připoutanost.‘ Co je tedy nevybírání a nepřipoutanost?“
Čao-čou řekl: „Já jediný jsem svatý v celém nebi i na zemi.“
Mnich řekl: „Pořád je to volba a připoutanost.“
Čao-čou řekl: „Ty burane! Kde je volba a připoutanost?“
Mnich oněměl.
Verš:
Hluboký jako moře, vysoký jako hory!
Pokus mouchy čelit vichřici!
Mravenec se snaží zaútočit na sloup!
Volba a připoutanost! Nevybírání a nepřipoutanost!
Buben potažený látkou, který dosáhne až k okapu!
© 2023-2024 Zenová mysl