Má mysl se zrcadlí na obloze, mraky odplouvají na východ.

Wu-men-kuan (Mumonkan)
sestavil Wu-men Chuej-kchaj (Mumon Ekai)

20. kóan

Mistr Sung-jüan se zeptal: „Proč nemůže muž velké síly zvednout nohu?“
A posléze opět řekl: „Není to jazyk, čím mluvíme.“

Wu-menův komentář:

Sung-jüan si jistě vyprázdnil žaludek a obrátil na ruby střeva. Avšak není tu nikdo, kdo ho může ocenit. Dokonce i kdyby jej někdo mohl okamžitě ocenit, pokud by ke mně přišel, uštědřil bych mu bolestivou ránu svou holí. Proč? Podívej! Pokud chceš poznat pravé zlato, musíš je vidět uprostřed ohně.

Wu-menův verš:

Zvedám nohu,
kopnutím převracím Oceán vůní;
nakláním hlavu,
dívám se dolů na Čtyři nebesa dhjány;
není místa, kam bych složil celé své tělo –
prosím, zde si doplňte poslední řádek.

© 2023-2024 Zenová mysl

Přejít nahoru