Má mysl se zrcadlí na obloze, mraky odplouvají na východ.

Pi-jen-lu (Hekiganroku)
sestavil Jüan-wu Kche-čchin (Engo Kokugon)

31. kóan

Ma-ku krouží kolem mistrova sedadla

Návod:
 
S podvědomými vzruchy se objevují představy; s uvědoměním se formuje led.
I když nedochází k žádným vzruchům a žádnému uvědomění, ještě jsi neutekl z uvěznění v liščí noře.
Pokud skutečně pronikneš do své praxe a staneš se jejím mistrem, nezažiješ ani náznak překážek.
Budeš jako drak nesený hlubokou vodou, jako tygr, který užívá své horské útočiště.
Pak, když když to necháš jít, dokonce i dlaždice a oblázky se rozzáří; držíš-li se toho pevně, i ryzí zlato ztrácí svůj lesk.
A kóany starých mistrů budou nezajímavé.
 

Případ:

Ma-ku s holí se zvonečky v ruce přišel k Čang-ťingovi. Třikrát obešel kolem Čang-ťingova sedadla, zatřásl holí, zazvonil na zvonky, zapíchl ji do země a zpříma se postavil.
Čang-ťing řekl: Dobře, dobře!“
          (Süe-tou komentuje: Špatně!“)
Ma-ku pak přišel k Nan-čchüanovi. Třikrát obešel kolem Nan-čchüanova sedadla, zatřásl holí, zazvonil na zvonky, zapíchl ji do země a zpříma se postavil.
Nan-čchüan řekl: 
Špatně, špatně!“
          (Süe-tou komentuje: Špatně!“)
Pak Ma-ku řekl: „Mistr Čang-ťing řekl: ‚Dobře!‘ Proč, mistře, říkáte: ‚Špatně!‘?“
Nan-čchüan řekl: 
Čang-ťing je dobrý; ale ty se mýlíš. Jsi zmítán větrem. To povede ke zničení.“

Verš:

Toto „špatně!“ Tamto „špatně!“ –
Nikdy to neber!
Ve čtyřech mořích vlny klesají;
Stovka řek tiše teče do moře.
Dvanáct zvonů na holi cinkalo vysoko;
Cesta k bráně je prázdná a tichá.
Ne, není prázdný a tichá;
Osvícený muž musí brát léky
Pro nemoc „nemající nemoc“.

© 2023-2024 Zenová mysl

Přejít nahoru