Jung-ťia Süan-ťüe se narodil v rodině Taj ve Wen-čou. Jednou jej navštívil Chuej-nengův žák Süan-cch‘. Během dlouhé diskuse si Süan-cch‘ povšiml, že slova jeho přítele se úplně shodují s výroky různých patriarchů.
Proto se ho Süan-cch‘ zeptal: „Mohl bych se dozvědět jméno učitele, jenž ti odevzdal dharmu?“
„Učitelé mi dávali pokyny“, odpověděl Jung-ťia, „když jsem studoval sútry a šástry. Význam buddhovské mysli jsem si uvědomil při čtení sútry Vimalakirti Nirdéša. A dosud jsem neměl učitele, který by přezkoušel a potvrdil mé znalosti.“
„V dobách před Buddhou Bhišma Gardžitašvara Rádžou,“ poznamenal Süan-cch‘, „se ještě dalo obejít bez učitele. Ale od té doby ten, kdo dosáhne osvícení bez pomoci a potvrzení učitele, je přirozený kacíř.“
„Pane, buď tak laskavý a vyzkoušej mne“, poprosil Jung-ťia.
„Moje slova nemají váhy“, odpověděl mu přítel, „ale v Cchao-čchi sídlí Šestý Patriarcha, ke kterému přichází odevšad mnoho návštěvníků se stejným cílem, aby od něj získali dharmu. Přeješ-li si jít tam, bude mi potěšením tě doprovázet.“

Zanedlouho dorazili do Cchao-čchi. Jung-ťia třikrát obešel Patriarchu a pak se tiše postavil (bez poklony) s buddhistickou berlou v ruce.

Patriarcha prohlásil: „Jestliže buddhistický mnich je vtělením tří tisíc morálních přikázání a osmdesáti tisíc vedlejších pravidel chování, rád bych věděl, odkud jsi přišel a proč jsi tak domýšlivý.“
„Otázka neustálého znovuzrození je závažná“, odpověděl Jung-ťia, „a jelikož smrt může přijít v každém okamžiku, nemám čas na to, abych jím mrhal na obřady.“
„Proč si neuvědomíš princip nezrození a tím nevyřešíš problém dočasnosti života?“ odvětil Patriarcha.
Na to Jung-ťia poznamenal: „Uvědomit si Podstatu Mysli znamená osvobodit se od znovuzrození. A jestliže se už jednou tento problém vyřeší, není více otázky dočasnosti.“
„Tak je, tak je“, souhlasil Chuej-neng.
Tu se Jung-ťia poddal a vykonal úplný obřad vzdání pocty. Po chvíli se s Patriarchou rozloučil.
„Odcházíš příliš rychle, ne?“ podotkl Patriarcha.
„Jak můžeš hovořit o rychlosti, jestliže pohyb vnitřně neexistuje?“ odvětil Jung-ťia.
„Kdo ví, či pohyb neexistuje?“ pravil Chuej-neng.
„Doufám pane, že nebudeš rozlišovat.“ řekl Jung-ťia.
Patriarcha jej pochválil za důkladné pochopení pojmu nezrození, ale Jung-ťia namítl: „Je v nezrození nějaký pojem?“
„Kdo by však mohl rozlišovat bez pojmů?“ odpověděl Patriarcha otázkou.
„To co rozlišuje není pojem“, odvětil Jung-ťia.
„Výborně!“ zvolal Patriarcha.
Potom požádal Jung-ťiaa, aby odložil svůj odchod a strávil tam noc. Od té doby znali současníci Jung-ťiaa jako „osvíceného, jenž strávil noc s Patriarchou“.

Později napsal Jung-ťia slavné dílo, Čeng-tao Ke („Píseň o uvědomění tao“), které se velmi rozšířilo. Jeho posmrtný titul je Velký Mistr Wu-siang („Ten, kdož je nad formou a jevy“), též ho nazývali Mistr Dhjány Čchien-ťian („Vskutku osvícený“).