Má mysl se zrcadlí na obloze, mraky odplouvají na východ.
Jung-ťia Süan-ťüe (永嘉玄觉, Jóka Genkaku, 665-713)
Jung-t’ia Süan-t’üe (Jóka Genkaku, 665-713)
Raný čínský čchanový mistr, který je považován za žáka Ta-ťien Chuej-nenga (Daikan Enó).
Jung-ťia již v mládí opustil svůj domov, aby se stal buddhistickým mnichem a studoval všechny důležité buddhistické spisy. Zvlášť zběhlý byl v učení buddhistické školy Tchien-tchaj (Tendai), v jejíž tradici také získal vědomosti o meditaci, kterou dovedl k dokonalosti „jít-stát-sedět-ležet“. Když uslyšel o Chuej-nengovi, vyhledal ho v klášteře Pao-lin v Cchao-čchi.
Podle obou hossenů mezi Chuej-nengem a Jung-ťiaem zachycených v Ťing-te čchuan-teng-lu, k nimž došlo při jejich prvním setkání, mohl Chuej-neng pouze jen potvrdit hluboké osvícení Jung-ťiaa. Prosil Jung-ťiaa, který se chtěl znovu vydat na cestu, aby zůstal alespoň na jednu noc v jeho klášteře, proto je Jung-ťia též znám jako „mistr osvícení z pobytu na jednu noc“.
V díle Liou-cu ta-š´ fa-pao-tchan-ťing (Tribunová sútra Šestého patriarchy) je zaznamenáno toto setkání s Chuej-nengem:
Jung-ťia Süan-ťüe se narodil v rodině Taj ve Wen-čou. Jednou jej navštívil Chuej-nengův žák Süan-cch‘. Během dlouhé diskuse si Süan-cch‘ povšiml, že slova jeho přítele se úplně shodují s výroky různých patriarchů.
Proto se ho Süan-cch‘ zeptal: „Mohl bych se dozvědět jméno učitele, jenž ti odevzdal dharmu?“
„Učitelé mi dávali pokyny“, odpověděl Jung-ťia, „když jsem studoval sútry a šástry. Význam buddhovské mysli jsem si uvědomil při čtení sútry Vimalakirti Nirdéša. A dosud jsem neměl učitele, který by přezkoušel a potvrdil mé znalosti.“
„V dobách před Buddhou Bhišma Gardžitašvara Rádžou,“ poznamenal Süan-cch‘, „se ještě dalo obejít bez učitele. Ale od té doby ten, kdo dosáhne osvícení bez pomoci a potvrzení učitele, je přirozený kacíř.“
„Pane, buď tak laskavý a vyzkoušej mne“, poprosil Jung-ťia.
„Moje slova nemají váhy“, odpověděl mu přítel, „ale v Cchao-čchi sídlí Šestý Patriarcha, ke kterému přichází odevšad mnoho návštěvníků se stejným cílem, aby od něj získali dharmu. Přeješ-li si jít tam, bude mi potěšením tě doprovázet.“
Zanedlouho dorazili do Cchao-čchi. Jung-ťia třikrát obešel Patriarchu a pak se tiše postavil (bez poklony) s buddhistickou berlou v ruce.
Patriarcha prohlásil: „Jestliže buddhistický mnich je vtělením tří tisíc morálních přikázání a osmdesáti tisíc vedlejších pravidel chování, rád bych věděl, odkud jsi přišel a proč jsi tak domýšlivý.“
„Otázka neustálého znovuzrození je závažná“, odpověděl Jung-ťia, „a jelikož smrt může přijít v každém okamžiku, nemám čas na to, abych jím mrhal na obřady.“
„Proč si neuvědomíš princip nezrození a tím nevyřešíš problém dočasnosti života?“ odvětil Patriarcha.
Na to Jung-ťia poznamenal: „Uvědomit si Podstatu Mysli znamená osvobodit se od znovuzrození. A jestliže se už jednou tento problém vyřeší, není více otázky dočasnosti.“
„Tak je, tak je“, souhlasil Chuej-neng.
Tu se Jung-ťia poddal a vykonal úplný obřad vzdání pocty. Po chvíli se s Patriarchou rozloučil.
„Odcházíš příliš rychle, ne?“ podotkl Patriarcha.
„Jak můžeš hovořit o rychlosti, jestliže pohyb vnitřně neexistuje?“ odvětil Jung-ťia.
„Kdo ví, či pohyb neexistuje?“ pravil Chuej-neng.
„Doufám pane, že nebudeš rozlišovat.“ řekl Jung-ťia.
Patriarcha jej pochválil za důkladné pochopení pojmu nezrození, ale Jung-ťia namítl: „Je v nezrození nějaký pojem?“
„Kdo by však mohl rozlišovat bez pojmů?“ odpověděl Patriarcha otázkou.
„To co rozlišuje není pojem“, odvětil Jung-ťia.
„Výborně!“ zvolal Patriarcha.
Potom požádal Jung-ťiaa, aby odložil svůj odchod a strávil tam noc. Od té doby znali současníci Jung-ťiaa jako „osvíceného, jenž strávil noc s Patriarchou“.
Později napsal Jung-ťia slavné dílo, Čeng-tao Ke („Píseň o uvědomění tao“), které se velmi rozšířilo. Jeho posmrtný titul je Velký Mistr Wu-siang („Ten, kdož je nad formou a jevy“), též ho nazývali Mistr Dhjány Čchien-ťian („Vskutku osvícený“).
Úryvky z Jung-ťiaova Čeng-tao Ke:
Nevidíš toho bezstarostného muže tao, který zanechal učení a usilování?
Nad řekou svítí měsíc, v borovicích vzdychá vítr, po celou noc takový klid – proč? A pro koho?
Jestliže někdo nedokáže přijmout královskou hostinu i když je hladový, jak může být vyléčen, dokonce i kdyby potkal krále doktorů? Cvičení čchanu v říši touhy ukazuje sílu poznání. Nezničitelnou jako lotos vyrostlý v ohni. Ačkoli Pradhanasura porušil hlavní předpisy, probudil se k nezrozenému. Dávno dosáhl Buddhova stavu a dokonce v něm zůstává.
Ve svém způsobu vyučování buddhadharmě kombinoval Jung-ťia filosofii školy Tchien-tchaj s praxí čchanu, do jehož teoretické nadstavby vnesl mimo jiné dialektiku madhjamaky. Jeho spisy jsou obsaženy v „Sebraných spisech čchanového mistra Jung-ťia Süan-ťüea“.
Jung-ťia napsal: „Nechcete-li pozvánku do pekla, tak nikdy nepomlouvejte Tathágatovo učení.“
© 2023-2024 Zenová mysl