Má mysl se zrcadlí na obloze, mraky odplouvají na východ.
Tchien-ču Čchung-chuej (天柱崇慧, Tenčú Šú’e, 7. - 8. st.)
Čínský čchanový mistr školy Niou-tchou v šesté generaci, pokračovatel v dharmě Niou-tchou Č‘-weje (Gozu Čii).
Čchanový mistr Čchung-chuej z hory Tchien-ču v okrese Šu (An-chuej) byl rodák z okresu Pcheng (S‘-čchuan), jehož rodinné jméno bylo Čchen. Na začátku období vlády Čchien-jüan (758-760) odešel na horu Tchien-ču v Šu postavit chrám a v prvním roce období vlády Jung-tchaj (765) obdržel tento chrám s povolením císaře název Tchien-ču.
Jeden mnich se jednou zeptal: „Jaké to je v okolí Tchien-ču?“
Mistr odpověděl: „Je těžké vidět slunce v tomto chrámu zastíněném horou, ale je snadné rozeznat někoho na vrcholu hory Nefritového zrcadla.“
(pozn.: v blízkosti chrámu byly dvě hory, hora Tchien-ču (hora, která drží nebe) a horaNefritového zrcadla)
Někdo se zeptal: „V době, kdy Bódhidharma ještě nepřišel do této země, byla tu přesto Buddha-dharma, nebo ne?“
„Nezáleží na čase před jeho příchodem, co teď?‘ zeptal se mistr.
„Nerozumím, mohl by prosím mistr uvést význam?“ odpověděl tazatel.
„V nestárnoucí nebeské klenbě ustupuje ranní slunce večernímu měsíci,“ řekl mistr a po krátké odmlce dodal: „Chápeš to ctihodný mnichu? Co má Bódhidharmův příchod či nepříchod společného s tvou vlastní záležitostí? Jeho příchod vypadá spíše jako člověk, který prodává předpovědi štěstí – vidí, že nerozumíš jeho lstivému umění, a tak vzniká tvé štěstí a neštěstí (prostřednictvím víry v jeho slova), přesto všem těmto věcem můžeš v sobě porozumět.“
Mnich se zeptal: „Kdo je ten, kdo rozumí věštci?“
„Jakmile vyjdeš z brány, ztratíš ho z dohledu,“ řekl mistr.
Otázky pro mistra:
„Jaký je život v klášteře Tchien-ču?“
„Jsou chvíle, kdy přijdou bílé mraky a zablokují dveře, ale i když tam není žádná krajina, čtyři hory se pohybují,“ odpověděl mistr.
„Kam jde mnich po smrti?“
„Vrchol hory Čchien je vysoký a navždy ve smaragdové zeleni, řeka Šu září v zářivém měsíčním světle,“ odpověděl mistr.
„Co je velký Buddha nejvyššího proniknutí a moudrosti?“
Mistr řekl: „Po mnoho, mnoho eonů to nebylo nikdy zablokováno. Nemůže to mít něco společného s velkým Buddhou nejvyššího proniknutí a moudrosti?“
„A proč se Buddha-dharma neobjevila?“ pokračoval tazatel.
„Je to jen proto, že jsi nepochopil, že neexistuje způsob, jak by se to mohlo projevit. Kdyby jsi však pochopil význam, pak by nemohla vzniknout ani Buddhova cesta,“ odpověděl mistr.
„Co je Cesta?“
„Bílé mraky zakrývají zelené vrcholky a kolibříci létají sem a tam mezi květinami na nádvoří,“ řekl mistr.
„Co říkali všichni mudrci od nejstaršího starověku?“
„Vy, kteří mě teď vidíte,“ odpověděl mistr, „co jsem řekl?“
„Mohl by mi prosím mistr vysvětlit, co je předmětem výuky této školy?“
Mistr odpověděl: „Kamenný býk vždy řve v opravdové prázdnotě, dřevěný kůň řehtá, když měsíc zapadá za hory.“
„Jaký užitek přináší ctihodný pán do života ostatních?“
„Jeden déšť a vše je vyživeno, tisíce hor se rozzáří v nádherných barvách,“ řekl mistr.
„Jak to jde s tím na hoře Tchien-ču?“
Mistr odpověděl: „Sám bloudí mezi tisíci vrcholky hor, bezstarostně a v klidu u pramene klikaté řeky.“
„Jaký je význam příchodu ze Západu?“
„Bílá opice přichází k modrému útesu a drží syna; motýl saje pyl ze zelených pestíků,“ řekl mistr.
Mistr žil na hoře a učil Cestu asi dvacet dva let a zemřel ve čtrnáctém roce období vlády Ta-li (779), dvacátého druhého dne sedmého měsíce. Na severu kláštera byla postavena stúpa, ve které je stále vidět jeho mumifikované tělo.
© 2023-2024 Zenová mysl