Má mysl se zrcadlí na obloze, mraky odplouvají na východ.
Pi-jen-lu (Hekiganroku)
sestavil Jüan-wu Kche-čchin (Engo Kokugon)
36. kóan
Čchang-ša jde na procházku
(Bez návodu)
Případ:
Jednoho dne se Čchang-ša vydal na procházku. Když se vrátil k bráně, zeptal se vrchní mnich: „Kde jste byl, mistře?“
Čchang-ša odpověděl: „Byl jsem na procházce po horách.“
Vrchní mnich řekl: „Kudy jste šel?“
Čchang-ša řekl: „Nejprve jsem šel za voňavými trávami a teď jsem se vrátil za padajícími květy.“
Vrchní mnich řekl: „Jsi plný jara.“
Čchang-ša řekl: „Je to lepší než podzimní rosa padající na lotosové listy.“
(Süe-tou komentoval: „Děkuji za tvou odpoveď.“)
Verš:
Svět je bez zrnka prachu!
Čí oči nejsou otevřené?
Nejprve po voňavých trávách,
Vracející se za padajícími květy,
Štíhlý čáp seděl na zimním stromě,
Bláznivá opice křičící na prastaré výšiny.
Čchang-šaův věčný smysl – ach!
© 2023-2024 Zenová mysl