Má mysl se zrcadlí na obloze, mraky odplouvají na východ.
Tchien-tchaj Fo-kchu (天台佛窟, Tendai Bucukoči, 751-830)
Čínský čchanový mistr školy Niou-tchou v sedmé generaci, pokračovatel v dharmě Niou-tchou Chuej-čunga (Gozu Ečú). Je též známý pod jmény Kchu-jen Wej-ce a Niou-tchou Fo-kchu.
Čchanový mistr Wej-ce z Fo Kchu-jenu na hoře Tchien-tchaj byl rodák z Ťing-čao (Si-an, Šan-si), jehož rodinné jméno bylo Čang-sun. Při svém prvním formálním rozhovoru s čchanovým mistrem Čungem z hory Niou-tchou byl hluboce probuzen a poté se stal poustevníkem žijícím na hoře Tchien-tchaj u vodopádu na Západní stěně.
Během období vlády Jüan-che dynastie Tchang (806-820) mistrových žáků postupně přibývalo a v této době začal svému obydlí říkat „horská jeskyně Buddhy“.
Jednoho dne řekl mistr svému shromáždění: „Na nebi ani na zemi nic není a já také nic nemám, nikdy nic nebylo. V tomto případě je mudrc jako stín a sto let jako sen, takže co by mohlo podléhat zrození a smrti? Poněvadž je Buddha osamělé světlo, dokáže být mistrem deseti tisíc věcí. Vím, že to tak je, ale víte i vy všichni, že to tak je?“
Jednou se jeden mnich zeptal: „Co je Náráňanův šíp?“
Mistr odpověděl: „Býčí oko!“
Mistr jednoho dne náhle řekl svým žákům: „Všichni energicky pokračujte. Co jiného mohu říci?“ Dva dny poté, večer, když tiše seděl, odešel. Bylo mu osmdesát let a byl mnichem padesát osm let.
© 2023-2024 Zenová mysl