Má mysl se zrcadlí na obloze, mraky odplouvají na východ.
Pi-jen-lu (Hekiganroku)
sestavil Jüan-wu Kche-čchin (Engo Kokugon)
79. kóan
Tchou-c' a „Buddhovy hlasy“
Návod:
Velká cesta se projevuje přirozeně; není vázána žádnými pevnými pravidly.
Učitel se nemusí namáhat, aby své žáky dostal pod kontrolu.
Řekni mi, kdo kdy dal takový příklad? Podívej se na následující.
Případ:
Jeden mnich řekl Tchou-c’ovi: „Říká se, že ‚každý hlas je hlasem Buddhy.‘ Je to pravda?
Tchou-c‘ řekl: „Ano, je to pravda.“
Mnich řekl: „Mistře, neprď tak nahlas“
Tchou-c‘ mu dal ránu holí.
Mnich se znovu zeptal: „Sútra říká: ‚Hrubá slova a jemné fráze se vrací k prvotnímu principu.‘ Je to pravda?“
Tchou-c‘ řekl: „Ano, je to pravda.“
Mnich řekl: „Mistře, mohu vás nazývat oslem?“
Tchou-c‘ mu dal ránu holí.
Verš:
Tchou-c‘! Tchou-c‘! Kolo se nekontrolovaně otáčí.
Jeden výstřel, dvě vítězství!
Ta rána, ta rána!
Lituj toho, kdo se vysmívá přílivu:
Padne v něm a zemře!
Pokud náhle ožije –
Sto vzdouvajících se, burácejících řek!
© 2023-2024 Zenová mysl