Byl tam také mistr Fa-jüan z Lung-jou, jehož světské příjmení bylo Lü. Z dálky slyšel o Ctihodném mistru Wu-čuovi, dorazil do pohoří Paj-jaj, přičemž s sebou přivedl svou matku, a poklonil se Ctihodnému.
Ctihodný se zeptal: „O kterých písmech a pojednáních přednášíš?“
Odpověděl: „Přednáším o Ťin-kang-pan-žuo-pcho-luo-mi-ťing (Vadžraččhédiká sūtra).
Ctihodný se zeptal: „Čí komentáře a pojednání používáš?“
Odpověděl: „Používám pojednání Vasubandhua a Asangy a komentáře mistrů Chueje, Tchana a Taa.“
Ctihodný se zeptal: „Sútra říká: ,Dharma všech Buddhů a anuttara-samjak-sambódhi (nejvyšší dokonalé probuzení) všech Buddhů pochází z tohoto písma.‘ Co je toto písmo? Jsou to listy stromů tala, je to inkoust, je to papír?“
Mistr Fa-jüan odpověděl: „Pradžňá charakterizovaná skutečností, pradžňá kontemplativní záře a pradžňá textů a postav.”
Ctihodný řekl mistru Fa-jüanovi: „Texty a postavy nemají nic skutečného a nic, na co by se dalo spoléhat. Zcela sjednocené v klidném zániku, v podstatě neexistuje nic, co by se hýbalo. Dharma přesahuje veškerou kontemplační praxi. Vadžraččhédiká sūtra říká: ,Moje dharma je bez skutečnosti a bez prázdnoty.‘ Pokud někdo říká, že Tathágata kázal nějakou dharmu, pak pomlouvá Buddhu.“
Mistr Fa-jüan odpověděl: „Spoléhám na vysvětlující pojednání a komentáře.“
Ctihodný řekl mistru Fa-jüanovi: „Pojednání Vasubandhua a Asangy a komentáře Chueje a Tchana a ostatních – jsou tak dobré jako Buddhova vysvětlení?
Mistr Fa-jüan odpověděl: „Nejsou.“
Ctihodný řekl: „Protože nejsou tak dobré, proč se nespoléháš na Buddhovo učení? Sūtra říká: ,Transcendence všech vlastností se přesně nazývá Buddha.‘ Někdo, kdo vidí „já“ prostřednictvím formy a hledá „já“ prostřednictvím zvuků, jde falešnou cestou a není schopen vidět Tathágatu.  Slova tohoto písma nejsou nic jiného než tato mysl. Vidět podstatu je způsob, jak se stát Buddhou. Ne-myšlení je tedy vidění podstaty, ne-myšlení je bez znečištění. Ne-myšlení je tedy ne-já, ne-myšlení je tedy ne-ostatní. Ne-myšlení je tedy ne-Buddha, ne-myšlení je ne-bytí. V čase skutečného ne-myšlení, není ani samo nemyšlení.“
Když to Mistr Fa-jüan uslyšel, spojil dlaně a řekl Ctihodnému: „Jsem nesmírně rád, že jsem se mohl s Ctihodným setkat. Fa-jüan a jeho letitý příbuzný (tj. moje matka a já) vás pokorně prosí, abyste nás soucitně přijal.“ A tak zůstali v horách a nikdy Ctihodného neopustili.